Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 10 848 692
Hustota zalidnění: 114 ob. / km²
HDI: ▲ 0,900 (vysoký)
Jazyk: portugalština
Náboženství: katolické 93 % protestantské 3 %
Měna: euro (EUR)
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Vznik: 1128 jako hrabství, 1139 jako království (odtržení od Leónského království)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 620 PRT PT
MPZ: P
Telefonní předvolba: +351
Dějiny
Na území Portugalska se za posledních 3000 let vystřídalo mnoho civilizací. Féničané, Kelti, Řekové, Kartáginci, Římané i Arabové všichni pozměnili a poznamenali vývoj této části Evropy. Ve 14. a 15. století to byli naopak Portugalci, kteří svými zámořskými objevy změnili tvář celého světa.
Raní řečtí mořeplavci nazvali toto území Ophiussa (v řečtině Země hadů), neboť místní obyvatelé uctívali hady. Po nich dorazili k břehům Portugalska Féničané – kolem roku 1104 př. n. l. a zanechali rovněž četné stopy na místní kultuře. Po roce 1000 př. n. l. na území vpadli Kelti ze střední Evropy a postupně se smísili s původním obyvatelstvem.
V roce 238 př. n. l. břehy Pyrenejského poloostrova obsadili Kartáginci. O pouhých devatenáct let později však na Pyrenejský poloostrov vstoupili též Římané, kteří za Punských válek Kartágince z poloostrova vytlačili.
Římané zde vytvořili část Hispánské říše nazvanou Lusitania. V 5. století vznikla Suebská říše, kterou dobyli Vizigóti, o tři století později Arabové. V 11. století vzniklo v průběhu reconquisty Portugalské hrabství, které se roku 1139 prohlásilo královstvím. Reconquista byl z hlediska historického dlouhodobý vojenský, politický a civilizační proces znovudobytí Pyrenejského poloostrova evropskou civilizací, která postupně rozložila tzv. Córdobský chalífát. Vyvrcholila právě vznikem dvou křesťanských, přesněji katolických, království – Španělska a Portugalska. Portugalci dobyli Lisabon zpět v roce 1147, reconquista byla v Portugalsku dovršena roku 1250, Grenada byla dobyta křesťany až roku 1492.
Portugalsko se stalo v průběhu 15. století průkopníkem zámořské expanze, podnikalo objevné plavby kolem Afriky do Indie a získávalo rozsáhlé koloniální državy. Kupříkladu Východní Timor se osvobodil z kolonizace až v roce 1975. Nejvýznamnějšími koloniemi bývaly Brazílie, Angola a Mosambik.
Portugalsko bylo vyhlášeno republikou 5. října 1910. Za první světové války stálo Portugalsko na straně Dohody. První portugalská republika však byla zmítána nepokoji a neměla tak dlouhého trvání – v roce 1926 došlo k vojenskému puči. Roku 1932 zavedl Salazar v zemi zmítané krizí diktaturu. Za druhé světové války bylo Portugalsko neutrální.
Portugalsku se nepodařilo udržet svoje koloniální panství. Jeho rozklad započal rokem 1961, kdy Indie připojila četná území včetně Goy. Zároveň se stále častěji ozývaly hlasy dalších, převážně afrických kolonií (Angola, Mozambik, Portugalská Guinea, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Kapverdy). Právě nákladné a neúspěšné koloniální války vedly nakonec k pádu Salazarova režimu.
Salazarův nástupce Caetano byl svržen armádou v roce 1974 a Portugalsko nastoupilo cestu pluralitní demokracie. V roce 1986 země vstoupila společně se Španělskem do Evropského společenství, je také členem NATO
Geografie
Severní, střední a východní Portugalsko pokrývají horská pásma Serra de Nogueira, Serra do Gerez, Serra de Marão, Serra da Estrela (dosahuje téměř 2000 m.n.m.), Serra de São Mamede a jižní pahorkatina Alentejo. V jihozápadním cípu vystupuje Serra de Monchique. Západní a jižní část tvoří nížiny se strmým skalnatým pobřežím. Souostroví Madeira a Azorské ostrovy, které leží v takzvané riftové zóně na styku dvou litosférických desek, jsou sopečného původu a je zde také větší riziko zemětřesení. Podobnou seizmicky aktivní oblastí je i Lisabonský záliv.
Nejvýznamnějšími řekami jsou Tejo, Douro a Guadiana, na nichž je vybudováno velké množství kaskádových přehrad.
Podnebí
Podnebí je na severu a západě mírné oceánské, na jihu subtropické středomořské (suché horké léto a mírná vlhká zima). Průměrná červencová teplota se pohybuje od 20 °C do 24 °C a lednová mezi 9 °C až 12 °C. Průměrný roční úhrn srážek klesá přibližně ve směru od severu k jihu, tedy od 1200 mm až po 500 mm. Průměrná teplota na ostrovech je 18,5 °C a průměrné srážky 650 mm.