Štrasburk
Je hlavní město Alsaska ve východní Francii na levém břehu Rýna s 237 100 obyvateli. V minulosti patřil střídavě k Německu a k Francii, což ovlivnilo i jeho vzhled. Nejznámější stavbou je katedrála Notre-Dame de Strasbourg z 12. – 15. století, postavená z červeného pískovce. Některé městské domy ze 17. století mají vnější fasády hrázděné. Ve Štrasburku sídlí Rada Evropy, Evropský parlament a Evropský soud pro lidská práva. Od roku 1988 je historické centrum Štrasburku s názvem Grande Île zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. 'Katedrála Notre-Dame , vybudovaná v románském a gotickém slohu, hlavně v letech 1176 - 1318 a dokončená v letech 1399 - 1439 stavbou severní věže, vysoké 143 metrů, jež byla až do roku 1874 nejvyšší stavbou na světě. Severní věž nebyla nikdy dostavěna. Katedrála je 110 m dlouhá a hlavní loď má výšku 32 m, má neobyčejně bohaté západní průčelí s velikou růžicí a pět bohatě vyzdobených portálů. K nejcennějšímu z vybavení patří gotická barevná okna a astronomický orloj, původně postavený roku 1354, zcela přestavěný 1547 a opět roku 1832. Náměstí Kléber s mnoha historickými, často hrázděnými domy patří mezi nejkrásnější historická náměstí v Evropě. Rohanský palác, někdejší sídlo arcibiskupů z rodu Rohan, naproti jižnímu portálu katedrály, byl postaven v letech 1731 - 1742 ve slohu Ludvíka XV. Dnes jsou zde muzea malířství, uměleckých řemesel a archeologické muzeum.

Chartres
"Město světla a parfému“. Slavná katedrála Notre Dame v Chartres byla postavena v průběhu 12. a 13.století a je také na seznamu světového dědictví UNESCO. Jedná se o nejdochovalejší gotickou katedrálu Francie, která stojí na tradičním posvátném místě. Existovala tu už v předřímském období významná keltská svatyně a předpokládá se, že krypta katedrály byla zřízena právě nad tímto místem. Až do 18. století poskytovala katedrála přístřeší hluboce uctívané dřevěné soše Panny Marie s dítětem pod srdcem, která pocházela z pohanských dob. Je možné, že šlo o zpodobení nějaké keltské bohyně-matky, kterou později převzalo křesťanství. Za Francouzské revoluce tato socha padla za oběť požáru. Katedrálu zdobí překrásné modré vitráže, které uvnitř vytváří tajemné a dokonalé světlo. Celkem se zde nachází 172 vitráží. Každá nese značku některého z dárců nebo erb šlechticů. Katedrála má 2 věže (90m) a tři portály. Na fasádě jsou zobrazeny výjevy z křesťanského života. V kapli Vendome leží dodnes proslavená relikvie Svatá košile (Sainte Chemise). Má se za to, že Maria měla tuto košili na sobě při zrození Ježíše Krista.

Carnac
(Bretonsky Karnag) je obec u zálivu Morbihan na jižním pobřeží Bretaně na severozápadě Francie, která vešla ve známost díky více než 3000 neolitických menhirů, jež se nacházejí v jejím okolí. Nejznámější jsou tzv. „kamenné aleje“ tvořené několika tisíci menhirů rozestavěných v souběžných či vějířovitých řadách v délce asi 1 km. Neolitičtí obyvatelé Bretaně, kteří zde žili před Kelty, vytesali z místního kamene přes 3000 menhirů a rozestavili je do různých uskupení. Podle místních pověr zde prý Merlin zaklel římské legie v kámen, a proto kameny stojí tak rovně. Čtyři působivé řady se táhnou borovými lesy a vřesovišti do dálky skoro osmi kilometrů a jsou pozoruhodným důkazem organizačních schopností dávných obyvatel tohoto kraje. Největší seskupení se nachází u vesničky Le Ménec blízko Carnaku, kde je skupina domků obklopena kromlechem tvořeným elipsou z kamenů stojících těsně vedle sebe. Na východ od ohrady v Le Ménec stojí 1099 menhirů uspořádaných do 11 alejí, jež se táhnou až k obzoru. Kameny jsou srovnány podle výšky. Nejblíž k ohradě jsou největší, vysoké 3,7 metru, a dál se stále zmenšují, takže na konci měří jenom 0,9 m. Řady kamenů nejsou přímé; opisují mírnou křivku směrem k severovýchodu a končí u další kamenné ohrady ve vzdálenosti více než 0,8 km. Uskupení v Le Ménec je svou délkou dostatečně působivé, ale nedaleko odtud jsou v alejích v Kermariu, „místě mrtvých“ , ještě větší kameny. Nejvyšší z těchto megalitů je víc než 7 metrů vysoký. Také tyto kameny se stejně jako v Le Ménec rychle zmenšují směrem ke konci seskupení o 1,2 km dál, kde jsou v pravém úhlu umístěny tři obrovské balvany. Třetí skupina kamenů stojí ještě dál na východ, u Kerlescanu, „místa spalování“. Je to čtvercová ohrada v těsné blízkosti 13 paralelních řad skládajících se z 540 kamenů. A ještě dál východním směrem se nachází asi 100 kamenů skupiny Petit Ménec.

Vannes
V zátoce Golfe du Morbihan bylo kdysi hlavním městem armorického kmene Venetů, který v roce 56 př. Kr. porazil Ceasar. Město si udrželo výsadní postavení až do 1532, kdy s Bretaň připojila k Francii . Dnes je Cannes rušným obchodním městem s dobře upravenou středovou čtvrtí. Z promenády de la Garenne je působivý výhled na část hradeb starého Cannes. Na obou koncích se dochovali městské brány. Na Place des Lices se kdysi konaly středověké turnaje. Katedrála St Pierre stojí určíte také ta váš obdiv.

Pont-Aven
Francouzská obec ležící v Bretani v departementu Finistère. V počínaje sedmdesátými léty 19. století sem jezdili malovat mnozí umělci, mimo jiné Paul Gauguin.

Concarneau
Město bretaňských rybářů- jsou místa, která Vás při jejich návštěvě naplňují velkým očekáváním. Jsou však také místa, u kterých do poslední chvíle nevíte, co od nich očekávat. Jedním z takových míst je i městečko Concernau, ležící na západě Francie, v regionu Bretaň, na které většina z Vás při toulkách bretaňským krajem, určitě narazí. To co tomuto městečko v minulosti dodávalo na významu, byla nejen existence přístavu, ale od 13. století i existence opevněného městečka – Ville Close – na ostrůvku v zálivu. Jeho pevnostní zdi chránily obyvatelstvo od nájezdů loupeživých hord v dobách klidnějších a před vojsky oblehatelů v letech válečných. Stoletá válka se stala rozhodujícím impulsem pro zdokonalení opevnění válečným architektem ve službách Ludvíka XIV. – Sébastiena Vaubana. Nic nemůže lépe charakterizovat propojení významu zdejšího městečka jak z hlediska vojensko-strategického, tak z hlediska průmyslového než fakt, že v budovách bývalého komplexu kasáren dnes naleznete museum Musée de la Péche, dokumentující historii zdejšího rybářského průmyslu. Bylo by však chybou vnímat Concarneau pouze jako rybářský přístav nebo historický komplex středověkého opevněného města.

Locronan
Starobylé město Locronan (800 obyvatel) patří mezi 152 nejkrásnějších míst Francie a je jistě jedním z nejpozoruhodnějších v Bretani. Město je proslavené svými procesími, která se tu konají každý rok, velká procesí pak jednou za šest let. Na náměstí v Locronanu s jeho renesančnímu domy jako by jste se rázen octli o několik století spátky. Jistě vás zaujme nádhetný kostel St. Ronan z 15. až 17 stol. a kaple Notre Dame de Bonne Nouvelle ze 17. století.

Quimper
Je prodchnut tradiční bretaňskou atmosférou. Koupíte zde knihy v bretanštině, bretaňskou hudbu a lidové kroje. Nezapomeňte tak okusit jedny z nejlepších palačinek a moštů v kraji. Jméno města pochází z bretaňského slova kemper, což znamená soutok dvou řek. Steir a Odet protékají městem dodnes.

Park Régional D´Armorique
Přírodní park se rozprostírá od bažin v Konta d´Arrée až po Presu ile de Crozon a Ille d´Ouessant. Toto chráněné území tvoří zemědělská půda, vřesoviště, zbytky dubového pralesa a nespoutaná otevřená krajina. Park a jeho krásné pobřeží je ideálním místem pro procházky, jízdu na koni či na kole.

Saint Malo [sen malo]
Francouzské přístavní město v zálivu Lamanšského průlivu mezi Bretaní a Normandií. Maximální rozdíl přílivu a odlivu až 15 m; nestálá pobřežní čára. Kvetoucí cestovní ruch. Východně leží Le Mont-Saint-Michel. Zajímavosti: Intra – muros (opevněné Staré město) Cathédrale St. Vincent, Chateau de St. Malo. Fort National, (tvrz) ..

St. Michael´s Mount
Kostel na žulové skále. Dramaticky vystupuje z vod zálivu Mount Bay naproti vesničce Marazion. Podle starořímských historiků byla hora ostrovem Ictis, v době železné důležitým střediskem cornwallského obchodu s cínem. Je zasvěcený archandělu Michaelovi Toto zjevení bylo impulzem ke stavbě kostela a o 300 let později zde byl založen keltský klášter. Když roku 1066 Normani dobyli Anglii, ohromila je podobnost ostrova s jejich Mont-St-Michelem. Povoláni byli tamní benediktinští mniši, aby zde vystavěli malé opatství. Základ současné stavby tvoří kaple postavená v 11. století Eduardem Vyznavačem. Během rušení klášterů se stalo součástí jedné z pobřežních pevností, jež nechal vybudovat Jindřich VIII., aby odrazil očekávaný útok Francouzů. Po občanské válce, kdy zde bylo skladiště zbraní royalistických sil, se stala sídlem rodiny St. Aubynových. Sir John St Aubyn koupil St Michel roku 1659 a jeho potomci postupně přeměnili pevnosti na honosný dům a žijí zde dodnes. Značná část budov pochází ze 12. století, ale zajímavější jsou pozdější přístavby, jako je kaple s cimbuřím a výzdoba Chevy Chase Room, bývalé jídelny ze 17. století. Převorský kostel, přestavěný ve 14. století, korunuje vrchol ostrova. Ve zbrojnici uvidíte lovecké zbraně a vojenské trofeje. Za odlivu lze k útesu dojít po kočičími hlavami dlážděné vyvýšené cestě, za přílivu sem můžete doplout z Marazionu lodí

Poznávací zájezdy Francie