Lucemburk (lucembursky Lëtzebuerg, francouzsky Luxembourg, německy Luxemburg),
je hlavní město Lucemburského velkovévodství a má 82 268 obyvatel (2002). Leží na skalnatém masívu nad soutokem řek Alzette a Pétrusse a je významným bankovním a administrativním centrem. Složitý členitý terén je překonáván pomocí 100 mostů, které patří mezi časté turistické cíle, kvůli nádherným pohledům na město. Historicky sloužilo město Lucembrug jako vojenská pevnost, což do dnešního dne dokládá systém opevnění, městských hradeb a podzemních chodeb. Pro našince je nejvýznamnější památkou katedrála Notre Dame ze 17. století, pod kterou se nalézá krypta českého krále Jana Lucemburského. Mezi další pamětihodnosti lze přiřadit velkovévodský palác, obchodní třídy Grand Rue, náměstí Place d'Armes. Pamětní desku má ve městě i český student Jan Palach na stejnojmeném náměstí (nedaleko Place d´Armes v centru města).

Bitva u Waterloo (současníky nazývaná bitvou u Belle Alliance, či Napoleonem pojmenovaná bitvou u Mont-Saint-Jean francouzsky Bataille de Waterloo, německy Schlacht bei Waterloo, anglicky Battle of Waterloo byla rozhodujícím debaklem francouzských vojsk císaře Napoleona Bonaparta a zároveň jedním z jeho posledních vystoupení v roli vojevůdce, stratéga a hlavy státu. Bitva se odehrála 18. června 1815 a proti Napoleonovi stanula část vojsk VII. koalice evropských panovníků v čele anglo-batavské armády s anglickým lordem Arthurem Wellesleym, vévodou z Wellingtonu a maršálem Blücherem, velitelem pruské armády setrvávající na území Belgie. I když Napoleon ve svých memoárech svaloval vinu za prohru na neschopnost svých maršálů, byla spíš souhrou desítek selhání jak císaře samotného, tak jeho podřízených, ale stejnou měrou i okolností a schopnostmi jeho protivníků. Vzhledem ke své definitivnosti pro Napoleona a jeho 100 dní trvající císařství se městečko Waterloo, u kterého se bitva odehrála, stalo na celém světě synonymem pro velkou porážku nebo konečný akt zásadního významu s negativními důsledky, či jakékoliv fatální selhání.

Brusel (francouzsky Bruxelles nizozemsky Brussel [brʏsəl], německy Brüssel, anglicky Brussels)
je hlavní město Belgie. Je sídlem NATO a některých institucí Evropské unie, a proto bývá neoficiálně označován jako „hlavní město Evropy“. Brusel je zároveň hlavní město Vlámska a Francouzského společenství Belgie. Brusel je jedna z 19 obcí Bruselského regionu. Žije v něm přibližně 145 tisíc obyvatel a jeho rozloha činí 32,61 km². Název Brusel se používá často také k označení celého Bruselského regionu, který čítá přibližně 1 milion obyvatel a rozkládá se na ploše 161 km². Stejně jako všechny obce Bruselského regionu je i Brusel oficiálně dvojjazyčný – úředními jazyky jsou francouzština a nizozemština. Většina obyvatel je frankofonní (85-90%). Náměstí Grande-Place v Bruselu (nizozemsky Grote Markt) je historickým jádrem města. Mnozí (mj. Victor Hugo) jej považují za jedno z nejpůvabnějších náměstí na světě. Jeho dominantou je gotická radnice z 15. století s 96 m vysokou věží, na které je umístěna socha svatého Michaela, patrona Bruselu. Další významnou budovou je Maison du Roi / Broodhuis. Od roku 1998 náměstí figuruje na Seznamu světového dědictví UNESCO. 13. srpna 1695 byla většina domů, postavených ze dřeva, zničena střelbou z děl francouzského vojska pod vedením maršála François de Villeroy. Nepoškozena zůstala pouze věž radnice a několik kamenných zdí. V následujících letech byly cechovní domy na náměstí vybudovány znovu, tentokrát z kamene. Přestože průčelí každého domu je jiné, tvoří spolu architektonicky harmonický celek. Manneken Pis (soška čurajícího chlapečka) je symbolem Bruselu. Sochu vytvořil v 17. století sochař Jérôme Duquesnoy. Manneken Pis se může pochlubit 800 oblečky, které jsou umístěny v městském muzeu. První kroj byl věnován v roce 1698. V roce 1745 sochu Manneken Pis ukradli Angličané. O dva roky později se ho zmocnili Francouzi. Poté, co se o tom dozvěděl král Ludvík XV., daroval Bruselu kroj ze zlatého brokátu, zdobený křížem svatého Ludvíka. V roce 1817 sošku zcizil a posléze zničil bývalý vězeň Antoine Lycas. Z jejích úlomků byl vytvořen model pro sošku, která zde stojí dnes. Od roku 1987 má svůj protějšek - čůrající holčičku - Jaenneke Pis. V roce 1998 přibyla také socha čůrajícího psa - Zinneke Pis.

Bruggy (nizozemsky Brugge, francouzsky Bruges)
se nacházejí na severozápadě Belgie přibližně 90 km od Bruselu. Jsou správním a historickým centrem provincie Západní Flandry. Bruggy mají rozlohu 138,4 km² a počet obyvatel se pohybuje kolem 117 tisíc; hustota zalidnění tedy činí 847 obyvatel na km². Bruggy bývají často označovány jako „Benátky severu“, jelikož jsou protkány sítí kanálů, tvořených řekou Reie. Plavba čluny po městských kanálech je oblíbenou turistickou atrakcí. Kanály rovněž spojují Bruggy s jinými městy, jako např. Gent, Ostende a Zeebrugge. Historické centrum Brugg bylo roku 2000 zapsáno do Seznamu světového dědictví UNESCO. Jeho podoba se za poslední staletí příliš nezměnila, a proto si uchovalo svůj středověký ráz a architekturu. Nachází se v něm velké množství gotických staveb. Roku 2002 byly Bruggy spolu se španělským městem Salamanca vybrány jako Evropské hlavní město kultury. Takřka ve středu historické části města se nachází náměstí Markt. Bylo založeno údajně roku 958 hrabětem Baudouinem II. Uprostřed tohoto náměstí se nachází pomník Petera de Conincka a Jana Breydela, vůdců bruggské jitřní mše roku 1302 (viz výše). V jihovýchodní části Marktu se nachází tržnice Halle, založená roku 1240, jakož i 83 metrů vysoká věž Belfried (Beffroi), která je dominantou náměstí. Východní část náměstí zaujímají Provinciaal Hof (sídlo správních orgánů provincie Západní Flandry) a poštovní úřad. Obě budovy byly postaveny v novogotickém slohu na místě bývalého tržiště se suknem. Druhým důležitým náměstím v Bruggách je Burg. Na tomto náměstí kdysi stála pevnost, která měla chránit město před útoky Normanů. Na východní straně Burgu se nachází Justiční palác (Gerechtshof), vybudovaný v 18. stol. v novogotickém slohu. Dalšími významnými stavbami na náměstí Burg jsou gotická radnice (Stadhuis) ze 14. stol. a bazilika sv. Krve (Basiliek van het Heilig Bloed).

Madurodam
je známé nizozemské miniaturní město v Den Haagu, které představuje všechno, čím se Nizozemsko proslavilo ve světě, v poměru 1:25 na ploše 18 000 m². Je pojmenováno po George Maduro, curaçavském studentovi, který se vyznamenal v době německé okupace Nizozemska v roce 1940 a zemřel v koncentračním táboře Dachau. Madurodam byl slavnostně otevřen 2. července 1952 a čtrnáctiletá princezna Beatrix se stala jeho první starostkou.

Zaanse Schans
je restaurovaná historická vesnice - skanzen obytných a hospodářských staveb v oblasti Severní Holandsko v Nizozemsku. Dokumentuje historii jedné z nejstarších průmyslových oblastí Evropy. S rekonstrukcí vesnice Zaanse Schans, která se nachází na břehu řeky Zaan poblíž města Zaanstad, se započalo po roce 1945. Tato fascinující osada dává jedinečný dojem jak vesnice musela vypadat v 17. a 18. století. Skanzen obsahuje soubor typických zelenobílých dřevěných domů a mlýnů s původními dílnami na výrobu dřeváků, sýrů. Dále jsou zde specializované historické obchůdky a pekárna. Z dalších průmyslových staveb jmenujme mlýn na lisování oleje (Oliemolen De Zoeker z r.1673) a mlýn na tření barev (Werfmolen De Kat z r.1784).