Portsmouth
Město s přibližně 189 000 obyvateli v anglickém hrabství Hampshire situované na jižním pobřeží Velké Británie. Zároveň je to označení širší administrativně-správní jednotky tvořené aglomerací okolních měst. S odhadovanou půlmilionovou populací je to dnes (2006) 11. největší městská oblast v Anglii. Významný námořní přístav, slouží i jako místo odpočinku mnoha slavných lodí. Najdeme zde i nejstarší dosud používaný suchý dok. Portsmouth byl rovněž místem nalodění části jednotek určených pro invazi v Den D. Význam města Portsmouth coby vojenského přístavu v posledních letech klesá, ale nadále zůstává hlavní loděnicí a základnou britského královského loďstva (Royal Navy). Je zde též obchodní přístav pro nákladní i osobní přepravu s destinacemi na evropském kontinentě. Město je mimo jiné rodištěm spisovatele Charlese Dickense (Oliver Twist, Kronika Pickwickova klubu atd.), anglického romanopisce 19. stol. Většina pamětihodností města souvisí s jeho námořní historií. V posledním desetiletí proběhla tolik potřebná rekonstrukce turisticky atraktivních starých loděnic. Dalšími atrakcemi jsou D-Day Museum a loď HMS Victory, zbytky vlajkové lodi Jindřicha VIII. Mary Rose, vyzvednuté nedávno ze dna moře, první britský pancéřovaný parník HMS Warrior a Královské námořní muzeum. V roce 2005 byla v rámci projektu Millennium dokončena výstavba 168 metrů vysoké věže Spinnaker Tower na nábřeží Gunwharf Quays. Mezi další pamětihodnosti města patří rodný dům Charlese Dickense, akvárium Blue Reef, přírodovědné muzeum Cumberland House, Královské muzeum námořnictva a hrad Southsea Castle
Ostrov Wight (anglicky Isle of Wight)
Ostrov a zároveň anglické nemetropolitní a ceremoniální hrabství, ležící při jižním pobřeží Anglie jižně od největšího jihoanglického přístavu Southamptonu. Z historického hlediska je součástí tradičního hrabství Hampshire, od něhož byl administrativně oddělen roku 1890. Ostrov má rozlohu 381 km² (147 čtverečních mil) a podle odhadů měl v roce 2004 138 400 obyvatel (sčítání lidu z roku 2001 udává 132 731 stálých obyvatel). Je známý svými přírodními krásami a prázdninovými letovisky, populárními zejména ve viktoriánské době.

Cowes (West Cowes)
Přístavní město ležící na západním pobřeží ostrova Wight na západním břehu řeky Medina. Na protějším břehu řeky se nachází podstatně menší město East Cowes. Podle sčítání z roku 1991 mělo Cowes 19 919 obyvatel. Poblíž města se nachází letní sídlo anglické královny Viktorie a prince Alberta.
Nejlepším příkladem je asi zahrada Stourhead v jihovýchodní Anglii. Alegorie zahrady je inspirována 12svazkovým dílem římského básníka Vergilia, které popisuje cestu hrdiny Aenease z Troje kolem Středozemního moře do Říma, kam ho povolali bohové, aby se oženil s královskou dcerou. Zahrada zaujímá prostor širokého údolí, kde architekt vytvořil jezero s okružní cestou a se sérií malebných, až pitoreskních obrazů. Cestu lemují chrámy, sochy, prameny, mosty a grotty a představují jednotlivé epizody z Aeneaovy cesty.

Windsor
Malebné, turisty hojně navštěvované městečko, které leží přibližně 30 km západně od hlavního města Spojeného království - Londýna. Dominantou města Windsor je Windsor Castle - největší doposud obývaný hrad na světě. Město leží na levém břehu řeky Temže, která ho odděluje od jiného známého městečka - Eton, kde je slavná chlapecká střední škola Eton College. Winsdor je známý hlavně hradem Windsor Castle, jednou z oficiálních rezidencí britské královské rodiny. Z tohoto důvodu také získal některé výsady větších měst, např. výstavbu dvou železničních stanic, divadla a několika hotelů. Ve městě je také Legoland, vybudovaný vedle Windsorského safari parku. Od února do listopadu denně křižují Temži říční čluny s turisty. Windsorské kolo je další z mnoha turistických atrakcí, je z něj nádherný výhled na hrad, Eton i údolí řeky Temže. Kolo je umístěno v Alexandra Gardens a je smontováno pouze od jara do podzimu. Velmi významnou částí Windsoru je Kaple sv. Jiří, ve které jsou pochováni i někteří angličtí králové. V kapli se každoročně scházejí držitelé podvazkového řádu, nejvyššího řádu anglických rytířů. Po zasedání a bohoslužbě následuje slavnostní průvod, kterého se zúčastňují také členové britské královské rodiny. Je zde rovněž uložen velký domek pro panenky, který si nechala vytvořit od Edwina Lutyense královna Mary. V dnešní době je tento domek pro panenky jedním z mnoha lákadel turistů.
Hampton Court Palace - je původní královský palác v Londýnském obvodu Richmondu. Palác je vzdálen 18,9 km na jihozápad od Charing Cross. V současnosti je přístupný pro veřejnost. V parku u paláce se každý rok koná květinová slavnost Hampton Court Palace .
Zámek Sissinghurst světově proslulá zahrada anglické spisovatelky Vity Sackville-West a jejího manžela Harolda Nicolsona vyvolává v návštevníkovi exploze nadšení nad dechberoucí krásou vzájemně různorodých partií zahrady, aby se spojily ve vysoce harmonický celek. Zahrada Sissinghurst je katedrála zahradní architektury.
Královské botanické zahrady v Kew obvykle označované jako zahrady v Kew (Kew Gardens), jsou zahrady s botanickými skleníky mezi Richmondem a Kew na jihozápadě Londýna v obvodu Richmond. Zahrady v Kew mají svůj původ v exotické zahradě u Kew House založené lordem Capelem z Tewkesbury. Tato byla rozšířena a doplněna princeznou Augustou, vdovou po Frederikovi, princi Waleském, pro kterou sir William Chambers vybudoval několik zahradních zařízení, z nichž se dochovala vznešená čínská pagoda. Starý dům v Kew byl zbořen v roce 1802. Sousední Holandský dům byl zakoupen Jiřím III. v roce 1781 a sloužil jako zahradnická školka pro děti královské rodiny. Nyní je znám jako Kew Palace.V roce 1840 byly zahrady ustanoveny jako národní botanická zahrada. Pod vedením ředitele Williama Hookera byly rozšířeny na 30 ha, spolu s arboretem na 109 ha a později do rozměrů, které mají v současnosti - 120 ha. Palmový dům byl postaven architekty Decimem Burtonem a Richardem Turnerem v letech 1841 až 1849 a byla to první stavba u níž byla použita tvářená ocel. Skleník Temperate house, který je dvakrát větší, byl postaven na konci 19. století a je největším Viktoriánským skleníkem. Zahrady v Kew byly v 19. století místem úspěšného pěstování kaučukovníku mimo Jižní Ameriku. V roce 1987 byl v Kew otevřen třetí velký skleník, skleník princezny z Walesu, ve kterém je 10 různých klimatických pásem. V červenci 2003 byly zahrady zahrnuty do seznamu památek UNESCO. Dne 10. srpna 2003 zde byla naměřena teplota 38.1 °C, která je mnohými považována za nejvyšší teplotu naměřenou ve Velké Británii