Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 16 335 998 (59. na světě, 2006)
Hustota zalidnění: 393 ob. / km² (15. na světě)
HDI: ▲ 0,958 (vysoký) (6. na světě, 2007)
Jazyk: nizozemština
Náboženství: katolické, protestantské, islám (mezi přistěhovalci)
Měna: euro (EUR)
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 23. května 1568 (osvobozením od španělské nadvlády)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 528 NLD NL
MPZ: NL
Telefonní předvolba: +31
Dějiny
Ve starověku se na území dnešního Nizozemska usídlily germánské a keltské kmeny, které mezi sebou soupeřily o moc. Přibližně v 10. století došlo k rozdrobení země na jednotlivá knížectví, ve kterých vznikají města s kvetoucím obchodem a řemesly. Po několika pokusech o sjednocení se celé území dostalo v roce 1477 do rukou Habsburků. Na přelomu 16. a 17. století se země stala místem náboženských nepokojů, které však paradoxně vůbec nebránily hospodářskému rozmachu.
V průběhu Nizozemské revoluce vznikla v severních oblastech země tzv. Utrechtská unie, která v roce 1581 vyhlásila vznik Spojených provincií nizozemských. V roce 1795 se nizozemských provincií zmocnila francouzská vojska. Francouzi na tomto území vyhlásili Batavskou republiku a později Holandské království, které bylo v letech 1810 až 1814 připojeno přímo k Francii. Na Vídeňském kongresu v roce 1815 bylo vyhlášeno Spojené království nizozemské, ke kterému patřila do roku 1830 také Belgie (resp. do 1839, kdy Nizozemí její nezávislost definitivně uznalo) a Lucembursko. Po odtržení Belgie vzniklo Nizozemské království spojené až do roku 1890 personální unií s Lucemburskem.
Během první světové války si Nizozemsko uchovalo nezávislost, ve druhé světové válce ho však obsadila německá armáda. Po jejím ukončení přišlo Nizozemsko o většinu kolonií (jediným pozůstatkem jsou zámořská území v Karibiku Aruba a Nizozemské Antily).
Geografie
Nizozemsko je nížinatá země na pobřeží Severního moře. Na východě hraničí s Německem (délka hranice 577 km) a na jihu s Belgií (délka hranice 450 km). Pro pobřežní oblasti Nizozemska jsou typické prolákliny mělkých přílivových plošin. Existují dva druhy těchto plošin – watty a marše. Watty jsou přílivem zaplavovány a odlivem obnažovány. Na mnoha místech obyvatelé země zpevnili písečné valy a přesypy, postavili hráze a odčerpáváním vody udržují watty vysušené-takto rozšiřují území státu, tyto plochy se nazývají poldery. Marše jsou úrodné pobřežní nížiny na říčních nánosech. Při jejich dostatečném odvodnění se mění v úrodná pole. Na východě a jihu Nizozemska se nachází pahorkatina, jejichž údolími protékají velké evropské řeky.Na jihozápadě se táhne lesnatá plošina, kde se nachází nejvyšší vrchol Nizozemska, 321 metrů vysoký Vaalserberg.
Podnebí
V Nizozemsku převládá podnebí oceánské. Roční úhrn srážek je poměrně vysoký, pohybuje se v rozmezí 750–850 mm. Velmi často se ve vnitrozemí objevují mlhy a často vane silný vítr. Na pobřeží často zuří bouře. Tyto bouře mohou způsobovat záplavy. Jen šest dní v roce je v Nizozemsku bezvětrno. Podnebí v Nizozemsku ovlivňuje také teplý Golfský proud v Atlantském oceánu. Díky němu jsou zimy relativně teplé, naopak léta příliš teplá nejsou.